Velikáni.
Josef Kemr.
Vzpomínám si na příhodu, když jsem přišel na dopolední zkoušku do Stavovského divadla.
Na forbíně stál Mistr Kemr s nějakým řemeslníkem. Jsme hodně zvědavý v těhle věcech, a tak jsem se šel podívat, co tam dělají. Řemeslník byl asi truhlář, protože velice zručně a poctivě upevňoval do podlahy mosaznou destičku asi 10 x 20 cm. Na té destičce bylo vyryto: „Na tomto místě dirigoval a na cemballo doprovázel W.A.Mozart. A.D.1991". Když skončili, tak jsem se pana Kemra zeptal, jak toho dosáhl. Obsáhle mi vysvětlil, jaké měl problémy s památkáři, jak běhal a studoval po archivech, vyhledával dobové kresby, aby destička byla umístěna na správné místo. Pak mně řekl mistře ( on tak oslovoval každého kolegu ), zda bych mohl zajistit úklid a vzácné dílo bylo vytvořeno. I trochu vínka jsme spolu vypily. Moc rád na něj vzpomenu.
Jiří Kodet
Jedna krátká vzpomínka na Jiřího Kodeta. Bylo krátce před večerním představením. Stál jsem na jevišti za šálama, on ke mně přišel a typickým jeho humorem pronesl:“ Dneska jsem si doma zapomněl text. Bude to kratší.“
Eduard Haken.
Jedna ze sauny.
Mezi dopolední a odpolední přípravou na večerní představení, je pár hodin volna. Já je většinou využíval tak, že jsem šel s kulisáky ke Zpěváčkům na pivo, častěji jsem však chodil do sauny. Na Nové scéně nahoře v 5. patře je výborné relaxační zařízení se saunou. Není ale pro veřejnost. V tu dobu kolem poledne tam chodilo málo lidí, většinou jsem tam byl sám. Často jsem se ale potkával s Mistrem Eduardem Hakenem. Jen jsme mlčeli, jak to tak v sauně bývá, ale taky mi o sobě něco řekl. Moc se mi líbila jeho odpověď na otázku, jak se připravuje na roli Vodníka v Rusalce. Odpověděl, že zajde ke Zlatému tygrovi na dvanáctku Plzeň. Tehdy jsem tam hned po sauně zašel taky na jednu.