Jaroslav Platejs Král

Sboristi.

Sboristi jsou většinou velmi dobří zpěváci, ale do sólistů jim ještě něco chybí. Já vám teď krátce popíšu, jak se ze sboristů stali sólisti. Zažil jsem to jen jednou, ale prý se to odehrávalo častěji. Chodívali jsme někdy na pivo do hospody „ U rotundy “,v ulici Karolíny Světlé nedaleko Národního divadla. A tam taky občas zavítali zpěváci ze sboru ND. To o čem vyprávím se událo začátkem devadesátých let minulého století. Nevím jak dnes, ale tehdejší sboristi byli veselá parta a pivo teklo, jak se patří. Když nálada vrcholila, tak  vždycky do nich někdo zašťoural, jako že neumějí zpívat, že jsou jenom ve sboru a pod. V ten okamžik všichni jako na pokyn dirigenta vstali a začali zpívat arie, napřed se střídali ve zpěvu, pak se překrývali svými ariemi, a ve finále byl se sboristů, sbor zpívajících sólistů. Posléze už jen řvoucích. Velká událost. Přál bych vám být u toho. Nevím, jestli se z některého sboristy stal skutečný sólista, ale U rotundy  určitě ano. Zaslechl jsem, že hospodu chtěli dokonce zavřít pro nadměrný hluk, který se z ní rozléhal, a nedal spát obyvatelům nedaleké Bartolomějské ulice. Po nějaké době se sbor sólistů rozběhl do všech světových stran za dalším angažmá. Hospodu naštěstí nezavřeli, občerstvuje dodnes. Jako náhradu místo ní bohužel zrušili v r.1997 rockový klub „ Bunkr “. Ten je sice daleko od Bartolomějské, ale něco zrušit přece museli. Jako důvod k uzavření byl opět hluk. Ten určitě nebyl v tomto případě takový, jako ten v hospodě  U rotundy , co dělali sboristi.