Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sboristi.

6. 5. 2010

Sboristi.

 

Sboristi jsou většinou velmi dobří zpěváci, ale do sólistů jim ještě něco chybí. Já vám teď krátce popíšu, jak se ze sboristů stali sólisti. Zažil jsem to jen jednou, ale prý se to odehrávalo častěji. Chodívali jsme někdy na pivo do hospody „ U rotundy “,v ulici Karolíny Světlé nedaleko Národního divadla. A tam taky občas zavítali zpěváci ze sboru ND. To o čem vyprávím se událo začátkem devadesátých let minulého století. Nevím jak dnes, ale tehdejší sboristi byli veselá parta a pivo teklo, jak se patří. Když nálada vrcholila, tak  vždycky do nich někdo zašťoural, jako že neumějí zpívat, že jsou jenom ve sboru a pod. V ten okamžik všichni jako na pokyn dirigenta vstali a začali zpívat arie, napřed se střídali ve zpěvu, pak se překrývali svými ariemi, a ve finále byl se sboristů, sbor zpívajících sólistů. Posléze už jen řvoucích. Velká událost. Přál bych vám být u toho. Nevím, jestli se z některého sboristy stal skutečný sólista, ale U rotundy  určitě ano. Zaslechl jsem, že hospodu chtěli dokonce zavřít pro nadměrný hluk, který se z ní rozléhal, a nedal spát obyvatelům nedaleké Bartolomějské ulice. Po nějaké době se sbor sólistů rozběhl do všech světových stran za dalším angažmá. Hospodu naštěstí nezavřeli, občerstvuje dodnes. Jako náhradu místo ní bohužel zrušili v r.1997 rockový klub „ Bunkr “. Ten je sice daleko od Bartolomějské, ale něco zrušit přece museli. Jako důvod k uzavření byl opět hluk. Ten určitě nebyl v tomto případě takový, jako ten v hospodě  U rotundy , co dělali sboristi.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

hospoda U rotundy

(Marcela Matějková, 25. 10. 2010 13:25)

Ahoj Jardo, právě jsem si přečetla tvoje velice svěží (jak jinak!)vyprávění o tom, jak se U rotundy stali ze sboristů sólisti. My se Slávkem jsme taky párkrát v hospodě U rotundy byli, nebo to byla jiná hospoda? Ta kterou já myslím,je za Národním divadlem, v létě má pár stolků venku. Často jsme tam viděli Pavla Zedníčka, sboristy bohužel ne. Ať už myslíme stejnou hospodu, nebo ne, každopádně mě mrzí, že jsem zpívající sboristy, vlastně v té chvíli už sólisty nezažila.
Včera jsem se dozvěděla, že moje spolužačka z vysoké ekonomické hraje ve Vinohradském divadle ve hře "Ano, pane ministře". Tak to je tedy gól, musím ji vyzpovídat, jak se k tomu dostala.Hudba byla vždycky jejím koníčkem, ale dramatický obor? Holt, v životě jsou všelijaké pády...
Toto odešlu a podívám se, zda už jsi dal do rubriky fotogalerie fotky z povedené vernisáže v technické knihovně.