Zahradní slavnost
V jednom ze svých příspěvků jsem hlásal, že nebudu jmenovat celým jménem umělce, které jsem znal a spolupracoval s nimi, abych nevypadal jako namyšlený pitomec. Pochopil jsem ale, že nejde psát jen počáteční písmena, což je ještě blbější.
O hercích, které budu jmenovat nenapíšu nic špatného, protože jejich špatné stránky vlastně ani neznám. Tak hluboko do jejich soukromí jsem zase nezíral. Takže, celá jména a slušně.
A teď něco málo z divadelní terminologie.
Možná neznáte výrazy, které se běžně mezi kulisáky používají např: cvekl, šteft, baletizol, roura,vrtík, šála, točna, fundus, portál atd. Kdyby to někoho zajímalo, rád to přeložím a začnu třeba portálem
Za portálem jsem se pravidelně setkával s Borisem Rösnerem, při inscenaci V. Havla „Zahradní slavnost“. On v ní hrál (tedy Boris Rösner) a já měl občas jako nábytkář službu. Oběma se nám nejvíc líbil třetí obraz, ve kterém hráli Táňa Medvecká a Broňa Poloczek. Sešli jsme se s Borisem za portálem, seděli vedle sebe na podlaze, a tleskali. Povznášející pocit.
Musím také jmenovat Ivana Řezáče, jehož výkon byl v té hře podle mě vůbec nejlepší. Když už jsme u Ivana a Zahradní slavnosti, musím na něj nabonzovat jednu pro něj nepříjemnou věc. Něco vody už uplynulo, zlobit se určitě nebude. Prošvihl totiž jedno tohle představení. Nestačil se včas vrátit do Prahy z Č.B. a nehrálo se. Druhý den za mnou přišel, zeptal se kolik mám v lednici piv (tu jsme k radosti všech zásobovali a provozovali s kolegy Karlem a Honzou) a všechna piva (asi 40) zaplatil pro kulisáky, protože scénu postavili. Slušný člověk.
Co zaplatil na ředitelství to nevím.
Tak zase příště. Budu dávat Dona Giovanniho.