Iva Fryčová, výstava v galerii Ocelíkova, Praha 11
Tvorba Ivy Fryčové je ovlivněna impresionismem. Je v ní barevná nálada a optimismus. Radost pohledět.
Komentáře
Přehled komentářů
Vypůjčím si od divadelníků úsloví a lehce je parafrázuji.
Není malých a velkých galerií jsou jen malí a velcí výtvarníci. Toto platí rozhodně tento měsíc o galerii ve vestibulu radnice na Praze 11 v Ocelíkově ulici. Galerii navštěvují především obyvatelé Jižního Města, kteří potřebují to či ono vyřídit na radnici a výstavní síň jim zpestří mnohdy pohnuté úřadování.
V červnu se však vyplatí vydat se na návštěvu výstavní síně cíleně, ne za úřadem, ale za výtvarnem.
Iva Fryčová se nezařadila mezi výtvarnice, které povyšují genderový názor na světonázor, kterým řeší všechny problémy světa. Je především malířka, malířka poctivě zvládající řemeslo, které jí umožňuje soustředit se na vlastní výpověď. Bez velkých gest předkládá kubizující zátiší, před kterými můžete sedět hodiny a budete stále objevovat další nabízené lahůdky.
Do mým očí však pronikly nejvíce krajiny, kde malované rastry objevují struktury, které v reálné krajině přímo nevidíme, tak jako v grafice nebo ve fotografii nevnímáme rastr, který nám přináší obraz. Přitom by nemohla fotografie bez rastru existovat, tak jako krajina neexistuje bez rastrů skal, vod, kořenů, překrytých zelení a vodní hladinou. Ty spodní rastry přivádí Iva Fryčová na povrch a dává nám procítit složitost krajiny, která se neokouká.
Rastry Ivy Fryčové
(Jaroslav Slávek Křemešnický, 8. 6. 2010 18:13)